11. květen - výročí založení divadla Bouda
Bouda tato, jak již z názvu vysvítá, dřevěná, uvnitř plátnem potažená a slámou vycpaná, stála uprostřed koňského trhu naproti hospodě „u císařských“, zadním průčelím proti kašně, na níž nalezala se socha knížete Václava později více do předu pošinutá. Bylo to stavení podlouhlé, nepříliš vysoké a dosti primitivně zbudované, podobající se spíše nějaké kůlně či boudě, jakou vídáme u nynějších majitelů zvěřinců a opičích divadel; nebylo ani natřeno.
Těmito slovy popisuje Josef Jiří Stankovský budovu divadla Bouda, jehož provoz byl zahájen přesně před 235 roky - 11. května 1786.
Tuto kuriózní divadelní scénu založil (pod honosným oficiálním názvem Královské-císařské vlastenecké divadlo) pro svou hereckou společnost Jan Šimon Václav Thám. Cílem jeho podnikatelského záměru bylo uspokojení narůstajícího zájmu o české hry.
Dřevěná budova stála ve spodní části pražského Koňského trhu (nynějšího Václavského náměstí). Repertoár hraný na jejím jevišti byl značně omezený – česká dramatická tvorba té doby nebyla zrovna v nejzářivějším rozpuku, pročež bylo nutno sahat ke starším látkám. Nedostatek kvalitních kusů vedl ke strmému poklesu kvality nabídky (a s tím související ztrátě zájmu publika), a tak byla budova již po třech letech existence stržena.
Nacionalisticky laděnými historiky bývá likvidace divadla vykládána jako projev nepřátelství německy mluvící části obyvatelstva. Skutečnost je však mnohem prozaičtější: herecká společnost nebyla schopna se uživit a celý projekt skončil finančním krachem.
Nadšení divadelníci se však nevzdali, po ztrátě domovské scény hostovali, kde se dalo, a roku 1792 zakotvili ve zrušeném klášteře U Hybernů.