11. srpen - sto let od narození Alexe Haleyho
Alexander Murray Palmer Haley, jeden z nejúspěšnějších spisovatelů a žurnalistů tmavé pleti, se narodil v Ithace (stát New York) do rodiny profesora zemědělství na Alabama A&M University. Studoval na dvou „černošských“ školách, Alcorn State University v Mississippi a Elizabeth City State College v Severní Karolíně. Dlouho tam však nevydržel, a tak ho otec přiměl vstoupit do armády.
Během vojenské služby v Tichomoří se Alex Haley naučil psát příběhy natolik poutavé a oblíbené, že mu spolubojovníci platili za psaní milostných dopisů svým manželkám a přítelkyním.
Po druhé světové válce se stal vojenským reportérem a v této funkci působil do roku 1959, kdy armádu konečně opustil, aby zahájil další, civilní fázi novinářské dráhy. Dotáhl to až na židli vedoucího redaktora časopisu Reader's Digest.
Významnou kapitolou Haleyho kariéry byla spolupráce s časopisem Playboy. Ne, že by se pro něj nechal fotit jako playmate (i když jeho snímky se tam samozřejmě taky objevily), spíše zaujal famózními rozhovory. Tak například vyzpovídal George Lincolna Rockwella, vůdce americké nacistické strany, který se s ním setkal až po ujištění, že není Žid. Černošská rasa Rockwellovi nevadila, přesto držel po celou dobu rozhovoru na stole zbraň. Tato epizoda později pronikla do ságy „Roots“, o níž ještě bude řeč (v televizní adaptaci ztvárnil Alexe Haleyho slavný James Earl Jones, zatímco ještě slavnější Marlon Brando se převedl coby George Rockwell).
Dalšími, kdo usedli před Haleyho zvědavý mikrofon, byli např. vynikající jazzman Miles Davis, boxer Muhammad Ali, zpěvák Sammy Davis Jr., televizní moderátor Johnny Carson, hudební producent Quincy Jones, či kazatel Martin Luther King.
Z více než 50 hloubkových rozhovorů, které v letech 1963 – 1965 vedl Alex Haley s Malcolmem X, vzniklo interview jak pro Reader´s Digest, tak pro Playboy. Ale hlavně z nich Haley vytěžil svou knižní prvotinu: Autobiografii Malcolma X (1965), za niž obdržel Anisfield-Wolf Book Award. Autor v ní popisuje trajektorii Malcolmova života od pouličního zločince přes muslimského národního mluvčího až po konverzi k sunnitskému islámu. Rovněž nastiňuje filozofické úvahy o černošské hrdosti, černošském nacionalismu a panafrikanismu.
Z knihy se stal bestseller, jehož se prodalo více než šest milionů výtisků (!) a časopis Time ho roku 1998 zařadil mezi deset nejvlivnějších publikací v oblasti literatury faktu 20. století.
Haleyho stěžejním dílem je zmíněná kniha Roots: The Saga of an American Family z roku 1976, jejíž televizní verzi sledovalo na kanálu ABC rekordní publikum: 130 milionů diváků. Kniha i televizní minisérie přispěly ve Spojených státech k hlubšímu pochopení historie afroamerické komunity v kontextu tíživého dědictví rasismu. Román mapuje historii Haleyho rodiny od temných otrokářských časů. Sám autor v souvislosti s tímto dílem uvedl, že nejemotivnějším dnem jeho života bylo 29. září 1967, kdy stál v Annapolisu na místě, kam přesně před 200 lety připlul jeho (hypotetický) předek z Afriky v řetězech. V centru Annapolisu byl později vztyčen památník zobrazující Haleyho, jak čte příběh dětem shromážděným u svých nohou.
„Roots“ vyšel v 37 jazycích a roku 1977 za něj Haley obdržel Pulitzerovu cenu. Na druhou stranu však kvůli němu čelil dvěma soudním procesům, v nichž byl obviněn z plagiátorství a porušování autorských práv. Žaloba podaná Margaret Walkerovou byla zamítnuta, nicméně žaloba Harolda Courlandera byla úspěšná, neboť knihou tohoto spisovatele se Haley nechal „inspirovat“ natolik, že některé její pasáže prostě ukradl. Nakonec se vše vyřešilo mimosoudním vyrovnáním ve výši 650 tisíc amerických dolarů.
Počátkem 80. let spolupracoval Haley se společností Walt Disney na vývoji pavilonu Rovníková Afrika pro zábavní park Epcot Center. Projekt však nakonec ztroskotal vinou politických a finančních nesnází.
Závěr života prožil Alex Haley na farmě v Clintonu v Tennessee. Po jeho smrti roku 1992 byl objekt prodán Dětskému obrannému fondu (CDF), který jej pod názvem Farma Alexe Haleyho využívá jako národní školicí středisko.