Marika Korcová: MILOVAT SE
Ke sklence vína předkládá Literární servis několik básní Mariky Korcové z právě zrozeného druhého vydání její sbírky Milovat se.
La Femme Fatale
Samota bolí.
A láska snad více.
Jsem žena, ne kámen.
Jsem rozžatá svíce.
A světlo mé hoří,
svítí i pálí.
Neboj se lásky,
jen hloupí se báli.
Jsem žena a láska.
Jsem rozžatá svíce,
spaluji žárem,
který chce více.
A světlo mé hoří,
voní i svítí.
Jsem Srdce, co bije.
Jsem Podstata Bytí.
Miláčkovi
A přece jsem ti blízká.
Tiché spříznění…
Slabounký úsměv na rtech zdá se.
Rozumu mému vymyká se
vlastní blouznění.
Bůh stvořil ženu
Jsem v pusté poušti pocítěná žízeň.
V úmorném horku Slunce žár.
Jsem ze snů tvých tvá éterická sklizeň.
Jsem Žena, které ty ses bál.
Jen pouhým sluchem neslyšená píseň,
jsem nerv jenž protne muži sval.
A v hrudi tvojí pocítěná tíseň,
jsem žebro, které Bůh ti vzal.
Radost i bolest, rajská píseň.
Bůh stvořil Ženu, když jsi spal.
Malá mořská víla
Jsem z výčitek svých postavená stěna.
Žhavá láva, zastavená mořem.
Malá mořská víla pana Andersena.
Nemám už hlas, jenž k svádění byl stvořen.
Jsem o útesy tříštící se pěna,
pohádka, která nezajímá krále.
Vypadl nůž z mé ručky malé
Knížku Mariky Korcové Milovat se zakoupíte na e-shopu KOSMAS.