14. prosinec: 430 let od úmrtí svatého Jana od Kříže
Báseň temná Temná noc (a navazující spis Výstup na horu Karmel) představuje originální teologickou koncepci, na niž někteří ortodoxní katolíci dodnes pohlížejí s určitou nedůvěrou. Stejně jako na autora obou děl Juana de Yepes známého pod jménem svatý Jan od Kříže, jenž je doslova ikonickou osobností španělské katolické mystiky. A určitě jedním z nejzajímavějších křesťanských mystiků vůbec.
Po studiu v koleji Tovaryšstva Ježíšova vstoupil mladý adept kněžství do karmelitánského řádu, kde přijal jméno Jan od svatého Matěje a zapojil se do řádové reformy zahájené svatou Terezií od Ježíše. Stal se vůbec prvním řeholníkem, co oblékl hábit reformovaných bosých karmelitánů a důsledně obnovil život podle původní karmelitánské řehole. Od té doby také začal používat jméno Jan od Kříže.
Mezi „bosými“ (reformovanými) a „obutými“ (konzervativními) karmelitány narůstalo napětí vedoucí až k fyzickému násilí, jehož obětí byl především právě Jan od Kříže. Od prosince 1578 až do srpna 1579 byl vězněn v toledském konventu, v jehož smutných zdech napsal svou nejznámější duchovní poezii. Po dramatickém útěku z lochu se na přání Terezie od Ježíše ujal funkce zpovědníka karmelitánských mnišek. Mezi Janem a Terezií vyrašilo fascinující spirituální pouto (nakolik bylo skutečně pouze spirituální, toť otázka jitřící fantazii mnohých spekulantů).
Jan se stal postupně převorem několika řádových domů a nakonec i představeným reformovaných konventů v Andalusii. Obě karmelitánské frakce se definitivně rozdělily; v Kastilii byla nejprve vytvořena nezávislá provincie bosých bratří a roku 1593 byl nový řád úplně osamostatněn.
Ale toho už se Jan od Kříže nedožil.
Jeho literární dílo je poměrně skromné rozsahem, ovšem nesmírně silné svým poselstvím. Báseň Temná noc (1585) je natolik kultovním dílem, že její název organicky přerostl ve stejnojmenný teologický termín pro metafyzickou cestu z pozemského života ku sjednocení s Bohem. Fenomén noci symbolizuje veškeré strázně a těžkosti provázející tuto duchovní pouť. Vše je transparentně vysvětleno v následném Janově vlastnoručním komentáři.
Filosofický spis Výstup na horu Karmel představuje systematičtější studii asketického úsilí duše hledající dokonalé spojení s Bohem, čímž prohlubuje tématiku Temné noci.
Jakkoli se pohledy katolických kruhů na Jana od Kříže zmítají mezi nekritickým obdivem a příkrým odmítnutím, nic to nemění na objektivní skutečnosti, že byl tento originální myslitel svatořečen (1726) a prohlášen učitelem církve (1926).