3. leden - 130. výročí narození J. R. R. Tolkiena
John Ronald Reuel Tolkien se narodil v Jižní Africe, konkrétně v provincii dnes nazývané Svobodný stát Jihoafrické republiky. Jeho rodina pocházela z Pruska, od 18. stolení však žila v Anglii.
Tolkienův otec, ředitel bankovní pobočky, si nejspíš hýčkal představu, jak bude jeho synáček v dospělosti budovat obdobnou kariéru. Všechno mělo být jinak. Když byly malému hošíkovi tři roky (a jeho mladšímu bratrovi teprve rok), odvezla je matka do Anglie, neboť si nemohla zvyknout na africké podnebí. Pan otec zůstal na jihu, záhy však onemocněl revmatickou horečkou (taky mu asi podnebí nesvědčilo) a zemřel na krvácení do mozku.
Paní Tolkienová vzdělávala své syny od raného dětství. Ronald (s tímto jménem se identifikoval lépe než s Johnem) se již ve čtyřech letech naučil číst a psát, posléze si osvojil základy latiny a rozsáhlé znalosti botaniky. Není divu, že to s takovou průpravou dotáhl až do v Oxfordu.
Když bylo Ronaldovi osm let, konvertovala jeho matka ke katolicismu, za což sklidila odsouzení ze strany převážně baptistického příbuzenstva. O čtyři roku později zemřela na cukrovku, takže Ronald byl od dvanácti let úplným sirotkem odkázaným na výchovu, již mu poskytl katolický kněz Francis X. Morgan.
Nebudu říkat „neplakej“, neboť ne všechny slzy jsou zlé…
V 16 letech se Tolkien zamiloval do Edith Brattové, která se později stala předlohou postavy Lúthien, a po dokončení oxfordských studií se s ní oženil. Manželských radovánek si příliš neužil, jelikož mašíroval (jako dobrovolník) do první světové války. Ani tam se nijak zvlášť neohřál: onemocněl tzv. zákopovou horečkou, byl repatriován a dlouho marodil v nemocnici. Rekonvalescenci využil k literární činnosti: začal psát Knihu ztracených příběhů, sérii pohádek inspirovaných folklórem a mytologií.
Po válce pracoval Tolkien nejprve na Novoanglickém slovníku. V roce 1924 dosáhl na universitě v Leedsu titulu profesora, ale krátce nato se vrátil do Oxfordu, kde vyučoval anglosaštinu a později anglický jazyk a literaturu. Strávil zde celou akademickou dráhu až do důchodu.
Ne všichni, kteří bloudí, jsou ztraceni.
Tolkien s oblibou vymýšlel fantastické příběhy pro pobavení svých dětí. Nikdy však neočekával, že budou zajímat kohokoli mimo okruh rodiny a přátel. Teprve na naléhání jednoho ze svých bývalých studentů publikoval (bez velikých ambicí) knihu Hobit (1937). Dílo okouzlilo (možná trochu nečekaně) dospělé čtenářstvo a jeho popularita přiměla nakladatelství Allen & Unwin požádat autora o pokračování. Tolkien tedy usedl za psací stůl a stvořil geniální majstrštyk: výpravnou románovou sérii Pán prstenů. Původně ji zamýšlel koncipovat jako jeden objemný špalek, jenomže papír byl po válce nedostatkovým zbožím (stejně jako v naší době covidové – podobnost čistě náhodná), proto byl Pán prstenů rozdělen do tří postupně vydaných svazků. Bylo tedy nutno vymyslet názvy jednotlivých dílů. Dvě věže zůstaly tak trochu záhadou, neboť autor nikdy nesdělil, které věže měl na mysli. S titulem Návrat krále pro změnu nebyl příliš spokojený sám Tolkien, poněvadž prý prozrazuje až moc o vyvrcholení děje.
Pán prstenů se rodil téměř deset let, z nichž většina byla poznamenána druhou světovou válkou. V psychicky náročném úsilí na pozadí zblázněného světa Tolkiena povzbuzoval mj. jeho nejlepší přítel C. S. Lewis, autor Letopisů Narnie.
Tolkien se nechal inspirovat bohatým dědictvím hrdinské literatury, zejména starogermánskými mýty a legendami. Podobně jako C. S. Lewis propsal do svého díla silné spirituální poselství, na němž vlastně stojí celá dějová konstrukce. Nepočínal si při tom však tak prvoplánově jako Lewis, pročež se Letopisy Narnie nemohou svou uměleckou kvalitou s Pánem prstenů vůbec rovnat.
Nějakých patnáct, dvacet let po svém zveřejnění zažil Pán prstenů doslova příboj popularity, který z něj učinil nehasnoucí ikonu žánru fantasy. Od té doby se tisíce spisovatelů po celém světě snaží více či méně úspěšně napodobovat nenapodobitelné: Tolkienovu originalitu.
Stvořitel fiktivního světa hobitů, elfů a čarodějů obdržel 28. března 1972 od gondorské... pardon, anglické královny Alžběty II. Řád britského impéria.
V roce 1999 zvolili zákazníci internetového knihkupectví amazon.com Tolkienova Pána prstenů nejvýznamnější knihou tisíciletí.